Na voru do Ameriky

0

Vory

Věděl jsi, že vor patří mezi nejstarší dopravní prostředky lidstva?

Vor. kresba

Věděl jsi, že na voru se dá přeplout i oceán?

Thor Heyerdahl, Eric de Bisschop , William Willis, Eduard Ingriš – to jsou jména těch největších oceánských vorařů, kteří v minulém století přepluli Pacifik na těchto primitivních plavidlech.

Věděl jsi, že poslední dva jsou původem Češi? A víš, že tento seznam se může rozrůst o další česká jména?
Nestor českého námořního jachtingu Rudolf Krautschneider začal stavět dřevěný vor spolu mořeplavcem a konstruktérem plavidel Jozefem Boháčem.
Pepa posléze započal stavět svůj vlastní vor.

Materiál – smrkové kmeny, cíl – mexický Yukatán.

Doposud žádný vor celý Atlantik z kontinentu na kontinent nepřeplul!


Vše, co jste chtěli o vorech a vorařích vědět a báli jste se zeptat.

Thor Heyerdahl

Norský mořeplavec a dobrodruh zasvětil svůj život experimentům poukazujícím na možnosti předkolumbovských cestovatelů překonávat světové oceány za pomoci mořských proudů.

Více zde: www.youtube.com/watch?v=bx20hi374as

Eric de Bisschop

Bisschop věřil, že polynésané dokázaji na vorech připlout až k Jižní Americe a také se i vrátit.
Postavil bambusový vor Tahiti Nui a roku 1956 se vydal se čtyřčlennou posádkou k chilskému pobřeží. Vor se však začal během plavby rozpadat a na pomoc připlula vlečná loď, která zachráněnou posádku dopravila do Chile.
Bisshop začal stavět vor nový – bambus tentokrát nahradilo cypřišové dřevo, cíl plavby Tahiti. Z Peru vyplula v dubnu 1958. V polovině trasy se však díky velké bouři začal vor potápět a posádka si musela sestrojit z rozpadajícího se voru záchranné plavido, které pokřtili Tahiti Nui III. Cesta pro kapitána byla bohužel ukončena ještě na moři...

Nejlépe přečíst si knihu od Bengta Danielssona Odvážná hra.

William Willis

Tento mořeplavec a dobrodruh (původním jsménem Václav Vališ) byl inspirován plavbou Kon-Tiki a postavil si balzový vor svázaný ze sedmi klád. Pojmenoval ho Seven little sistres (Sedm sestřiček).
Více zde: www.britishpathe.com/video/by-raft-across-pacific/query/HOME+MADE

Eduard Ingriš

Je jedním z nejvýzamnějších Čechů minulého století, kterého komunistický režim téměř vymazal z povědomí lidí. A přece každý zná jeho píseň Teskně hučí Niagara.

Více zde:
http://tnit.fr/cs/c120.htm

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1181662874-zapomenute-vypravy/405235100221007-plavba-voru-kantuta/

Více se o těchto plavbách můžeš dočít třeba v knize Miroslava Náplavy
Plavby sebevrahů.

POHNUTÉ OSUDY: Autor slavné

niagary Ingriš toho stihl hodně,

návrat do Česka už ne

Eduard Ingriš | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Eduard Ingriš | foto: Reprofoto
Jeho hudba byla navržena na Oscara. Pracoval jako poradce Ernesta Hemingwaye, plul po oceánech. A bylo toho ještě mnohem, mnohem víc, co ve svém životě dokázal.

Ještě k výčtu úspěchů a povolání Eduarda Ingriše: Působil také jako šéfdirigent národního symfonického orchestru v peruánské Limě. Natočil tři celovečerní filmy. Jeho fotografie otiskovaly prestižní časopisy jako Time a Life a po seznámení se se slavným norským badatelem Thorem Heyerdahlem přeplul na balzovém voru Pacifik. Přesto je tento výjimečný muž v Česku stále takřka neznámý.

Ve Svatojánských proudech

Eduard Ingriš se narodil v roce 1905. Na přání rodičů se zapsal ke studiu na přírodovědecké fakultě, tu však bez jejich vědomí opustil, aby se věnoval studiu hudby u profesorů Foerstera, Nováka a Křičky na Pražské konzervatoři. Záhy se prosadil jako talentovaný hudebník, skladatel a dirigent. Složil na šedesát operet (nejslavnější z nich – Rozmarné zrcadlo – měla 1600 repríz) a tisíc melodií. Byl kapelníkem a dirigentem téměř ve všech pražských operetních domech. Málokdo dnes ví, že je autorem proslulé trampské hymny Teskně hučí Niagara. Poprvé zazněla v podání mladičké Ljuby Hermannové v roce 1932 v operetní revue Trampské milování.

Poté, co složil svůj další velký šlágr – Když odejde děvče –, se Eduard Ingriš stal takřka přes noc majetným mužem a jedním z nejúspěšnějších autorů tehdejší populární hudby. Kromě hudby se však odjakživa věnoval také natáčení filmů. Začínal na své trampské chajdě u vltavských svatojánských proudů, točil tu rodinu, přátele i zdejší život.

Heyerdahl i Hemingway

Zlom v Ingrišově životě způsobila kniha německého dobrodruha Herberta Rittlingera Sjížděl jsem dravé řeky, kterou dostal v roce 1944 k Vánocům. „V Praze se denně popravovalo a jen v mé chatě ve svatojánských proudech byl ostrůvek klidu. Ta knížka způsobila, že jsem se téže noci rozhodl: skončí-li tato válka, otevřou-li se hranice a já to přežiji, vypravím se do končin, kde se lidé nezabíjejí a kde tisíce mil nepotkám živou duši,“ zapsal si tehdy do svého deníku. V předvečer štědrého dne roku 1947 svůj závazek naplnil a vydal se na dlouhou pouť, z níž se už nikdy neměl vrátit. Jeho cílem byla Jižní Amerika.

Během plavby přes oceán uchvátili Československo komunisté a jeho pas pozbyl platnosti. Samotný Ingriš se po mnoha útrapách dostal do Peru. Tady se záhy prosadil jako schopný fotograf a kameraman. Portrétoval mimo jiné tehdejšího peruánského prezidenta Manuela Pradu. V první polovině 50. let se spřátelil s výzkumníkem a mořeplavcem Thorem Heyerdahlem a rozhodl se potvrdit Norovu hypotézu, podle níž připluli Inkové do Polynésie na balzových vorech z Jižní ameriky. A zatímco první plavba na balzovém voru pojmenovaném Kantuta v roce 1954 skončila ve vodním víru, z něhož českého mořeplavce a hudebního skladatele na poslední chvíli zachránila americká vojenská loď, druhá Ingrišova výprava o čtyři roky později byla úspěšná.

Z dobrodružných expedic vznikl také barevný dokumentární film Dvakrát přes Pacifik na vorech Kantuta. Díky první plavbě se o Ingrišovi dozvěděl i Ernest Hemingway a požádal ho o spolupráci při natáčení filmu Stařec a moře. Oba muži se spřátelili. V roce 1962 se Eduard Ingriš přestěhoval s manželkou Ninou, původem z Brna, do amerického South Lake Tahoe. vzápětí společně procestovali celé spojené státy i Kanadu. Po cestě pouštěli lidem Ingrišovy filmy. „Edoušek filmy stříhal a já k nim četla slovní doprovod. Za den jsme ujeli stovky mil naším náklaďákem, Edoušek za volantem a já vedle něj, s mapou v ruce. Když jsme dorazili na místo, museli jsme napřed postavit aparaturu. Opět jen my dva. Představení jsem zahájila úvodním slovem, po něm zahrál Edoušek kousek z Rachmaninova koncertu a přidal vlastní píseň o plavbě do Polynésie. Já jsem také často zpívala, na sobě jsem měla incký kroj, takže jsme byli opravdu úžasná dvojice,“ vzpomínala paní Nina. A hned dodala, že jakkoliv to pro někoho zní romanticky, pro ně to tehdy byl velmi tvrdý způsob obživy.

Tisíc kilo pozůstalosti

V roce 1979 se manželé nadobro usadili v South Lake Tahoe v Kalifornii, kde si Nina otevřela obchod se zdravou výživou. Jejich dům vyhledávali přátelé z řad českých krajanů a emigrantů, často zde zněl klavír a zpívaly se trampské písně. Dobrodružný život Eduarda Ingriše zaujal Josefa Škvoreckého v kanadském Torontu. Požádal českého dobrodruha – ale také pozoruhodného umělce – o sepsání pamětí. V té době byl však již Eduard Ingriš vážně nemocen, své paměti nestihl dokončit. Zemřel 12. ledna 1991 v nevadském Renu. „Edoušek stále věřil, že se do Čech vrátí. I když strávil celý život na druhé straně zeměkoule, byly pro něj Čechy vždycky jediným domovem,“ vypravuje Nina Ingrišová. Ta prožila v Americe dalších jedenáct let a roku 2002 se přestěhovala do České republiky.

Krátce před ní dorazila i vzácná zásilka – celkem 42 beden, tedy tisíc sto kilogramů fotografií, dokumentů, korespondence, knih, notového materiálu, negativů a filmů z pozůstalosti Eduarda Ingriše. O její podrobnou evidenci a převoz z Kalifornie do České republiky se zasloužil blízký přítel rodiny, cestovatel Miroslav Zikmund. Společně se Zikmundem a Hanzelkou se Ingriš vydal v roce 1949 do Jižní Ameriky. Urna s popelem Eduarda Ingriše je uložena v Památníku Antonína Dvořáka v rodných Zlonicích u Kladna.

LUCIE PANTAZOPOULOU DRAHOŇOVSKÁ

Zdroj: http://www.lidovky.cz/pohnute-osudy-eduard-ingris-autor-slavne-niagary-f75-/lide.aspx?c=A160501_171739_lide_ELE

K těmto mořeplavcům je vhodné přidat ještě jedno jméno:

Alain Bombard

Bombard se proslavil svým experimentem, při krerém se stal „trosečníkem z vlastní vůle a na gumovém nafukovacím člunu přeplul ze Středozemního moře přes Kanárské ostrovy až k americkému kontinentu.
Více zde:  www.seakayaker.cz/trosenikem-z-vlastni-vule-alain-bombard/

 

Expedice Ballina

Dne 27. května 1973 byly v Ekvádoru připravené tři obrovské vory na 14 tisíc km dlouhou plavbu po Tichém oceánu do Austrálie. Každý vor byl téměř 15 metrů dlouhý a 6 metrů široký. Plavidla byla sestavena z devíti masivních balzových klád zajištěných společně pouze dřevěnými kolíky a ručně zaplétanými lany.

Cílem voroplavby bylo potvrdit teorii, že mořské proudy jsou jako silniční „dálnice“a zjistit, zda jižní indiáni mohli před mnoha tisíci lety cestovat do Austrálie.

Obrovské těžké tkané plachty a pouze vertikální prkna „guaras“ tlačili námořníci dolů mezi pouzdra v konstrukci voru na přídi a zádi tak, aby se dal vor řídit. Tyto vory byly replikami, jež používali jihoameričtí domorodci, když k nim v roce 1526 dorazili španělští průzkumníci.

Po 179 dnech na moři byla Expedice Ballina přivítána místními lidmi v Austrálii. Jejich expedice je první a jediná známá s více vory, které pluly Tichým oceánem v nedávné historii a je nejdelší známou voroplavbou v historii.

Více informací v anglickém jazyce o této Expedici naleznete zde

Anthony Smith

Námořník v 85 letech přeplul na voru Atlantik – Super.cz 

Námořník Anthony Smith dlouho snil o tom, že přepluje Atlantský oceán na voru. Jeho  Vor pro čtyři osoby byl přes dvanáct metrů dlouhý a čtyři metry široký. Plavidlo

super.cz/781-namornik-v-85-letech-preplul-na-voru-atlantik.html

http://www.press-report.cz/clanek-1727777-petaosmdesatilety-brit-zdolal-atlantik-na-voru-pomohli-mu-tri-penzisti

Z Peru loni na podzim vyplula také expedice Kon-tiky 2, která ale nebyla zcela úspěšná.

http://www.novinky.cz/veda-skoly/398044-pokus-zopakovat-cestu-expedice-kon-tiki-nevysel.html

Rudolf Krautschneider

Rudolf Krautschneider (73 let) je dřevorubec, stavitel lodí, mořeplavec, spisovatel, muzikant, filmař i fotograf

http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/415235100041001-moreplavec-na-suchu/video/

Uložit