Média
Týdeník Respekt 16.8.2015http://www.respekt.cz/tydenik/2015/34/chci-zastavit-cas?issveld=100007
——————————————————————————–
ČTK 7.8.2012 – http://www.ceskenoviny.cz/regiony/archiv/zpravy/moreplavec-testuje-na-lipne-vor-na-nemz-chce-prekonat-atlantik/1245454
——————————————————————————————-
TV reportáž – Jihočeská televize 13.7.2015 – čas reportáže – 3:10 – 5:28
Jihočeská televize 11.8.2012 – Studio Z – čas reportáže 13:21 až 23:11
——————————————————————————–
Českokrumlovský deník Datum vydání: 10.8.2015 Rubrika / pořad: Českokrumlovsko Strana / zpráva 03
* Jak dlouho trvala výroba voru? My jsme to stavěli loni dva měsíce. Ne tedy každý den, ale na přeskáčku. Ale celkově je to tak zhruba tři měsíce práce. Když jsme to měli v Černé v Pošumaví připravené na demontáž, tak mi přišli pomoct kamarádi a vlastně za šest hodin jsme to měli úplně rozebrané a připravené k přepravě. Tři hodiny jsme dělali intenzivně a další tři jsme na tom pracovali jenom ve třech lidech. Tedy za šest hodin v pohodě.
* Jak a čím bude vor poháněný? Bude to poháněné plachtami a proudy. Jedeme tou hlavní trasou z Portugalska do Mexika, kde bych chtěl skončit. Takže hlavní pohon budou proudy a pasáty. Já bych se rád stavěl i v přístavech, ale tam je zakázané plout bez motoru, takže nějaký motor nejspíš pro tyto účely budeme nuceni na vor dát. Jinak máme i pádla, takže jsme schopni se pohybovat i za pomoci pádel.
* Jak dlouho myslíte, že bude cesta trvat? Tak já si myslím, že kdybychom spěchali hodně, tak bychom tam mohli dojet i za tři měsíce. Tolerance je tři až pět měsíců. Ale já nechci spěchat, nechci takhle rychle plout. Já jsem to postavil proto, abych mohl plout pomalu. Rád bych se zdržel na každém ostrově. Plout tou starou cestou námořníků, čekat na vítr, poznat ostrovy, poznat lidi a zase jet kus dál. Já bych byl nejradši, kdyby to trvalo třeba pět let.
* Už máte posádku? Posádku nemám. To je základní problém. Mám jen zájemce o plavbu, kteří se rozmýšlí, jestli poplují, nebo nepoplují. Každý má něco, ale nikdo nemá dostatek času. To jsem jedinej já. Mám neomezený čas. Rozhodl jsem se, že změním život. Že nebudu honit peníze a že si budu užívat života a moře, které miluju. Takže bych nejradši plul pět let tam a pět let zpátky.
* Jaká kritéria by měla případná posádka mít? Žádná nejsou. Ať se přihlásí kdokoliv. Z kohokoliv může být námořník.
* A kdy chcete vyplout? Až seženu tu posádku. A hlavně bych potřeboval nějakého partnera, protože to vše financuji z důchodu a z toho, čím mi pomohou přátelé. Protože nějakou korunu to stojí a moje prostředky jsou omezené. Celkový rozpočet je asi 400 tisíc korun. Já už jsem to tedy z větší části zafinancoval, ale kdyby mi někdo pomohl, tak to urychlí. Akdyž ne, tak na to dospořím, ale to bych třeba potřeboval ještě rok, nebo dva, než na to našetřím a než bych to mohl zafinancovat celé sám. Ale třeba se nějaký sponzor chytne. Jeden mi už přispěl na cestu do Mexika. Tam jsem potřeboval zjistit, kde budeme moci zakotvit. Tento sponzor nám dal 40 tisíc, což nám velmi pomohlo. Díky tomu dneska vím přesně, kde přistát. Jinak by to v Mexiku bylo strašně složité. To si nikdo nedokáže představit, jaká tam je situace. Jsou tam samé špičaté, třímetrové ploty a brány, securiťáci a velké hotely. Já jsem tam prošel asi 200 km pěšky, než jsem našel místo, kde chceme přistát. Respektive, kde nás jsou ochotni přijmout.
——————————————————————————————-
Blesk 10.8.2015
—————————————————————————
Mladá fronta 3.8.2015
——————————————————————————
MF DNES a iDnes 7.7.2015:
—————————————————————————————–
Expedice 40 – Radio APPLAUS – 98. díl
Nadšenci staví na jihu Čech vor. Chtějí na něm plout až do Mexika -Český rozhlas
Čeští dobrodruzi chtějí jako první přeplavat na voru Atlantik – Deník.cz
Dobrodruzi chtějí jako první přeplavat na voru Atlantik – Metro
————————————————————————————–
ČTK – Říjen 2014
Smrk vs. Archimédés Čeští dobrodruzi chtějí první přeplout Atlantik na voru
Skupina českých dobrodruhů chce jako první přeplout Atlantický oceán na voru. Mělo by se tak stát příští rok na podzim. Vor, na němž se na cestu z Evropy na americký kontinent vydá, staví v Černé v Pošumaví na Českokrumlovsku. Příští rok v létě chtějí plavidlo vyzkoušet i na vodě, na Lipenské přehradě . „Když budou dobré podmínky, tak bychom oceán mohli přeplout za tři měsíce. Ale my si spíš necháváme rezervu na pět měsíců. A někdy v tom období mezi třemi až pěti měsíci bychom tam měli dorazit,“ uvedl jeden z členů expedice Josef Boháč.
Expedice, která bude pravděpodobně čítat čtyři členy, chce vyplout z Portugalska. Bude je čekat přibližně devět tisíc kilometrů dlouhá cesta po vodě. Jejich anabáze však nezačne na oceánu. „Chceme vyplout z řeky a po ní se dostat do moře.“ Expedice by si tím podle Boháče připsala další unikát. Byla by první, která by vyplula na oceán svépomocí. „Zatím všechny vory, které se po něm plavily, někdo na oceán odotáhl.“ Vor českých dobrodruhů se skládá ze 16 smrkových kmenů. Každý z nich má objem metr krychlový. I ve volbě materiálů Boháč usiluje o jistý primát. Zatím všechny vory, které se vydaly na Atlantik, byly vyrobeny z balzového dřeva. „Na smrkových kmenech to nikdo nezkoušel. Balzové je mnohem lehčí a voda ho tím pádem snadněji nadnáší. Takže my teď také trochu bojujeme s Archimédovým zákonem,“ poznamenal. Boháč Původně předpokládal, že by první testy na vodě mohly být už letos. Ale vzhledem k prodloužení prací se zkouška na lipenské přehradě uskuteční příští rok. Náklady na vybudování voru s plachtami, který bude poháněn jen větrem a doprava plavidla do Portugalska činí odhadem 400 tisíc korun. Příští rok po letních zkouškách expedice vor rozebere a předpokládá, že na kamionu převeze k Atlantiku. Plavidlo pohromadě drží především lana a šrouby. „Musíme to všichni umět rozebrat a zase dát dohromady,“ uvedl Boháč.
Plavbu přes Atlantik bere Boháč jako sportovní výkon. A částečně to vnímá jako část své životní filozofie. „Já jsem prostě zvyklý být na vodě, plavím se na všem možném. Život na moři je pro mě zkrátka vším,“ řekl.
Dalším členem expedice je Rudolf Krautschneider. „Hlavně se těším, že budu půl roku v oceánu a budu součástí přírody,“ sdělil České televizi. Nepřekvapí, že inspirací mu byl Thor Heyerdahl. Tento experimentální archeolog, který pocházel z Osla, fascinoval svět svým neuvěřitelným výkonem, kdy Atlantik přeplul z Alžírska na druhý pokus, na karibské ostrovy na rákosovém člunu.
Foto: ČTK , Pancer Václav Autor: ČTK
PRÁVO 2.5.2014
