Aktuality
Máme nového vážného zájemce! Červenec 2020
Kubánská zastávka v době koronakrize……
Jak je zřejmé z předchozí aktuality….náš kapitán se zašil před koronakrizí na Kubu a zřejmě mu tam nic nechybí……..doufejme:-) Plány a sny nemizí, jen se posouvají…..připojujeme prozatím alespoň nějaká aktuální fota ze sluné Kuby.
č 1). Hned jak jsem přijel na Kubu, tak jsem se postaralo dostatečnou zásobu, pro život nezbytných tekutin – piva a rumu. Pivo je na žízeň (bez toho snad žádný dobrý Čech nemůže žít) a rum je na preventivní kloktání a ničení Koronaviru. Zatím to funguje na 100%.
č 2). V tom co jsem napsal k fotu č.1 se připojuje i Maribel, protože ona chce mít rodinu zdravou.
č 3). Maribel dcery, velké příznivkyně a návštěvníci voru v roce 2016 (viz Aktuality) díky naší prevenci, hýří zdravím… Potřebuji pro ty studentky nějaké „ženichy“. Co vy mlaďoši, líbí se vám?? Pokud ano, napište …
č 4).Čekají tady na vás krásné kubánské pláže a hlavně pořád teplo…
č 5). Malekon – procházková zóna podel može v Cienfuegos.
č 6). I večer je na Kubě krásně a to nejen v barech, ale také u moře.
č 7). Loučím se s vámi z Kuby (krásná situace. Prodejna Produkty moře a díky Koronaviru vedle tabulka: No hay nada – nemáme nic. No snad to nebude na dlouho…..:-)
Těším se na letošní plavební sezonu na oceánském voru na Lipně. Vracím se 3.8.2020. Kdo máte zájem se projektu www.navorudoameriky.cz zúčastnit, bydlet na voru nějakou dobu v létě, nebo se jen svést na voru po Lipně, napište. Těšíme se na vás. S pozdravem kapitán Pepa
Ahoj přátele voroplavby do Ameriky.
Měli jsme se vrátit s Maribel 19.3 (na Josefa) do ČR. Maribel zrušili let z Havany do Moskvy a pak také do Prahy. Mě zrušili let z Paříže do Prahy. V ČR každý kdo přiletěl přes „rizikovou zemi“ musel okamžitě do dvoutýdenní karantény, s tím že si nesměl ani sám nakoupit… To se mi nelíbilo!!
Tak jsem se rozhodl, že nepoletím do ČR ale na Kubu za Maribel. Bylo to trochu dobrodružné, ale to mám rád, jak mě znáte…
Tohle jsem psal kamarádům a přátelům v sobotu 21.3:
Já jsem teď trochu „rozlítaný“, jsem u Maribel v Havaně, ale musel jsem sem letět přes Paříž a Madrid, tz. 2x přes Atlantik a ta cesta a pobyty na letišti trvali 3 dny + 6 hodin (jinak to nešlo). Ale už jsem v pohodě a jsem hrozně rád, že jsem tady. Tady je to zatím úplně v pohodě, vůbec tady neblbnou, jako třeba u nás, školy, restaurace, obchody atd., jsou otevřené, všude se jen dbá na hygienu.
No teď už tady na Kubě platí také přísnější opatření než v ČR ale pořád je to tady lepší.
Koronavirus je celosvětový problém a vyplívají z toho různá omezení. Vůbec nevíme, kdy se s Maribel vrátíme do ČR a nevíme, jaká a jak dlouho budou platit různá omezení. Proto jsme se rozhodli, že vyplutí oceánského voru na cestu do Ameriky odkládáme o rok, tedy na jaro roku 2022. (ať už to bude, podle momentální situace odkudkoliv). Věříme, že tuto situaci pochopíte.
Letos, pokud to situace dovolí, chceme pokračovat ve zkušebních plavbách na Lipně cca od poloviny července. Dáme vám vědět, sledujte naše stránky a zveme vás na zkušební plavby po Lipně.
Přihlašte se.
Jozef Boháč – hlavní manažer projektu a člen základní posádky
———————————————————————————————————————————–
Setkání zájemců o dobrodružné projekty na mořích a oceánech 2018
V pondělí 23.11.2018 se uskutečnilo setkání zájemců o dobrodružné projekty na mořích a oceánech. První vystoupil, asi v 90ti minutové presentaci Zdeněk Šmejkal (na snímku), z dobrodružné plavby, kdy šlo o život, se svým otcem, na jejich malém katamaránu.
Námořnický bál 2018
V sobotu 17.11. se v Praze uskutečnil u Yacht Piňos Námořnický bál. Pepa Boháč a Maribel Sanchez – Boháčová tam nechyběli. Plesu se zůčastnili také jejich nový přátelé Tereza Čechová a Michal Fibiger (Fíbí).
Stálo to za to. Tereza napsala: …děkujeme za Vaši společnost, byl to moc povedený večer.
Zazimování voru 4.11.2018.
1). Maribel se aktivně zúčastňovala všech prací a ještě dělala fotoreportérku. Již odstrojený vor, připravený na zimu.
2). Začínáme odstrojovat. Prací se zůčastnili Maribel Sanchez Puerto, Pepa Boháč, Lubomír Boháč a Víťa Kubáň za Petra Moravce.
3). Vše je třeba zdemontovat a naložit na nákladní auto a pak uložit v hale v Černé v Pošumaví.
4). Ing.Lubomír Boháč si vzal mimo jiné na starost demontáž plachet kabiny.
5). V sudech, které budou na voru i při cestě přes oceán je uloženo vše nejcenější, co se tam vejde. 
6). Na odstrojeném voru máme stále reklamní plachtu našeho sponzora. Pomůže nám i příští rok při stavbě voru č.3 ???
7). Vor je ještě stále u frymburské pláže. Ale budeme se stěhovat na pronajatý pozemek Wellnes Hotelu Frymburk. S majitelem hotelu jsme se dohodli na široké spolupráci a pomoci z jejich strany na další dva roky zkušebního provozu.
7). Poslední pohled. Náš odstrojený „krasavec“ v zamlžené listopadové lipenské krajině.
Je to naše láska.
———————————————————————————————————————————–
Voroplavecké dny 5.-9.9.2018
Tak se nám krásně vydařilo počasí a voroplavecké dny jsme si náramně užili….Vyzkoušeli jsme i hlavní plachtu a užívali si vzedmutý vítr a hřejivé doteky zářijového sluníčka:-)
Společné foto zúčastněných, myslím, že všem se to moc líbilo:-)
Plavba pod napnutou novou hlavní plachtou proti azurovémi nebi…….no není to krása?
___________________________________________________________________________________________
Změna termínu našeho voroplaveckého setkání!!!
Ahoj všichni (Vážní zájemci o voroplavbu, Přátele voroplavby, Sponzoři a ostatní).
Svolávám vás všechny do Frymburka na „Voroplavecké dny“, termín je středa 5.9 až neděle 9.9. Každý den večer bude „odborná“ porada Na Rinku s Bernardem). Kdo nemůže na víkend přijeďte v týdnu na den, dva, tři…, to je na vás.
Účast je samozřejmě omluvitelná, ale bude to škoda, pokud nepřijedete. V sobotu 8.9 bychom mohli vyjet na 24 hodinovou plavbu na voru, až tam, kam doplujeme. Spát se bude na voru,vezměte si spacáky. Vrátíme se v neděli 9.9, po 24 hodinách plavby.
Pokud budete chtít zajistit jiné ubytování, dejte vědět. Poradíme se a dozvíte se více:
1). Informace o současném stavu voroplavby, zejména stav v zajištění národního Registračního listu plavidla.
2). Jak získat minimálně jeden milion na stavbu nového voru a jeho vybavení.
- Praxe a zkoušky získání Vůdce malého plavidla pro základní posádku a Vážné zájemce o voroplavbu. Zúčastnit se ale můžou i Přátele voroplavby, Sponzoři a vůbec všichni kamarádi.
4). Podzimní plavby na voru, kde bude vor v zimě + různé.
Víc projednávat nemusíme, na vše máme čas.
Vyzývám všechny voraře a příznivce, kdo má čas, ať mi přijdou pomoct připravit vor na plavbu. To se bude konat už od této středy, tj.5.9.2018. Těšíme se na vás všechny.
______________________________________________________________________________________________
Ahoj všichni (Vážní zájemci o voroplavbu, Přátele voroplavby, Sponzoři a ostatní).
Jakožto zatím jediný člen základní posádky projektu www.navorudoameriky.cz (nikdo z vás zatím nesplnil podmínky práva na to, aby byl člen základní posádky), využívám svého, zatím neomezeného práva a po dohodě s „marody“ (Jirka Salva a Sorel) svolávám do Frymburka „Vševorové dny“ na termín čtvrtek 23.8.2018 až neděle 26.8.2018. Každý den večer bude „odborná porada Na Rinku s Bernardem).
4). Podzimní plavby na voru, kde bude vor v zimě + různé.
S přátelským pozdravem
Boháč Pepa a Maribel
Mobil: 00420 722 939 848
———————————————-
Zdravíme všechny příznivce voroplavby
Musíme naše aktivity po tak dlouhé odmlce malinko zrekapitulovat. Stále se totiž potýkáme s problémem úředního povolení k vyplutí, které se jeví jako začarovaný neprolomitelný kruh evropské byrokracie…….no snad se to už letos podaří prolomit:-)
Slovo kapitána….
My jsme na Lipně vor č.2 postavili podlé mých návrhů v roce 2014 a v létě roku 2015 jsme ho spustili na Lipno na zkušební plavby s povolením všech příslušných úřadů. Vor jsme postupně, podle plavebních zkoušek, začali upravovat. Od roku 2016 (po návštěvě Portugalska) se snažíme získat na vor Registrační list plavidla. Zkoušeli jsme to na naší Plavební správě a na Námořním úřadě MD ČR. Všude nám na těch našich úřadech sice fandí, ale zákony ČR neumožňují, aby nám někdo vydal Registrační list na vor, na neomezenou plavbu. Není ani možné, aby nám někdo vydal nějakou vyjímku (ani prezident). Parlament by k tomu musel vydat a schválit samostatný zákon, pak by to šlo. Bylo nám doporučeno na Námořním úřadě MD ČR, abychom se obrátili na nějaký přímořský stát, jehož předpisy umožňují takovému plavidlu Registrační list vydat. Zkoušeli jsme to nejdříve v Anglii, ale abychom tam získali papíry na neomezenou plavbu, by to stálo tolik peněz, že to nejsme schopni zaplatit. Našli jsme teď, doufáme, cestu, jak to konečně vyřešit. Mělo by to jít zaregistrovat v Holandsku, v kategorii Amatérské plavidlo. V letošním roce je velká naděje, že se nám to podaří.
Zatím letos v létě budou probíhat další zkušební plavby a kompletování voru č.2. Protože vor č.2 bude na vodě (od léta) už čtvrtý rok, tak na kmenech se už trochu projevil čas. Proto jsme se rozhodli, že pokud získáme letošní rok Registrační list, postavíme v roce 2019 vor č.3, který ještě trochu upravíme podle plavebních zkoušek. Vor č.2 zůstane na Lipně, jako památka na tuto plavbu. V roce 2020 se kompletně připravíme na plavbu a vyplout by jsme chtěli 1.5.2021 z Prahy po Vltavě, dále po Labi a kanálech až do Francie až na kraj Biskajského zálivu. V roce 2021 oslavím své 70 narozeniny, tak je chci oslavit na této voroplavbě.
S námořnickým pozdravem Pepa Boháč a spol.
__________________________________________________________________________________________________
Letošní vorařský start 2017.
Na čtvrtý červnový týden jsme letos poprvé konečně vyrazili za jachtingem. Samozřejmě jako obvykle k jihočeskému moři, na Lipno. Prvním úkolem bylo vyřídit technickou prohlídku vleku od plachetnice, která během zimního spánku lodičky propadla. Měl jsem k tomu všechno připravené podle pokynů z minula a tak stačilo jen namontovat zástěrky za kola, nasadit lištu s osvětlením a nechat to úředně zkontrolovat. Odpoledne jsme už pod plachtami brázdili vody jezera nedaleko Černé. Strefili jsme se do hezkého počasí s pěkným větrem a tak jsme se i v následujících dnech od rána do večera vozili ve vlnách, rušených pouze rybářskými loďkami, které podle nových regulí mohou mít motory a bohužel toho také čím dál víc využívají.
Takže pro všechny, kdo koketujete s myšlenkou, že by vás možná lákalo vyrazit s Pepou na voru do Ameriky: neváhejte a přijeďte na Lipno! Je potřeba se s vorem sžít, zjistit, co se s ním dá dělat, jak se na něm bydlí, jak se s ním manévruje, co vydrží. Na to bude potřeba spousta času a tyhle zkušenosti si za peníze nekoupíte!
Je nás zatím stále málo!!
Místa v posádce stále nejsou obsazená a potřebujeme také střídající členy posádky.
Hlaste se do našeho týmu, kdo máte zájem.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Vytažení voru před zimou
Dne 23.11.2016, po předchozím vyklizení všeho z kabiny voru, proběhl jeho přesun k frymburské pláži za vydatné pomoci jednoho brigádníka z Frymburka tří přátel z Ostravy Pavla Křenka a Romana Krajča z České Třebové.
DEN 1 – 23.11.2016
Vor jsme odpojili od říčních vorů, které nám letos sloužili jako plovoucí molo a prostor pro výstavu Honzy Cindra o voroplavbě, nazvanou VORY. Vor se vydal na poslední letošní plavbu na své “zimoviště”. Nefoukalo, tak nám posloužil zapůjčený motor Míry Kratochvíla, který jsme před tím nechali kopletně prohlédnout a seřídit ve specializovaném servisu. “Šlapal” jak hodinky!
Chtěli jsme si vyzkoušet, jestli se dá vor vytáhnout na vhodném místě naší vlastní silou. Miloš Boháč nám zapůjčil silné řetězy a “hupcuk”. Bohužel vor, pod který jsme dali dřevěné kulatiny od našich příznivců z Lesního družstva Přídolí, byl na hupcuk moc těžký. Vlastní silou vor vytáhnout jsme tedy vzdali.
DEN 2 – 25.11.2016
Přijel nejtěžší traktor z firmy Honzy Štěpána, prezidenta Aqualung clubu Frymburk, také našeho příznivce.
Traktor na dřevěných kulatinách popotáhl vor jen o několik metrů. Na voru mi pomáhal, mimo brigádníka Štěpána, Emanuel Dvořák, který v posledních dnech na voru bydlí a který by se chtěl stát také vorařem.
DEN 3 – 27.11.2016
Dva nejsilnější traktory vedle sebe nakonec vor vytáhli na hranici vodní vrstevnice, kterou voda dosahuje při plném Lipně a tam se zahrabali.
Hluboké díry po kolech traktorů jsme pečlivě zaházeli a terén upravili.
Poslední pohled v roce 2016 voru na vodě a pohled z boku na vytažený vor.
Zbyvá demontovat ráhna a plachty a vše co by v zimě mohlo utrpět a odvést do haly v Černé v Pošumaví.
Objednali jsme ještě jeřáb, aby vor nadzvedl a my pod něj mohli naskládat dřevěná polena, aby vor neležel na hlíně a do jara nám pěkně vysychal. Tím bude letošní činnost s vorem ukončena.
Teď přes zimu nás čeká nákup marinizovaného motoru na vor v Anglii. Zajištění všech potřebných dílů hydraulického převodu na tlačnou vrtuli a všechna potřebná tlaková potrubí.
Tohoto se ujal náš kamarád Standa Leffner.
XXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXXX
Na vor stále jezdí návštěvy (i mezinárodní), kamarádi a přátelé.
Zveme všechny naše příznivce na výstavu Honzy Cindra, buď osobně na náš „vorový park“ do Frymburku, nebo alespoň zde na našem vebu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ve dnech 10 až 13.8.2016, byl náš vor součástí Frymburského festivalu.
Na festivalu proběhlo i naše přátelské setkání s Lucií Bílou
6.8.2016 Velký den na Lipně
V sobotu 6.8. byla oficiálně otevřena výstava Honzy Cindra VORY, která je instalovaná na říčních vorech. Zahájení výstavy přilákalo mnoho přihlížejících a kolemjdoucích 
Samotnou výstavu pak zahájil náš velký podporovatel, cestovatel a dokumentarista Steve Lichtag.
Otevření výstavy se zúčastnili také přátele z La Grace, kteří vor pár dní obývali a měli u voru svou pirátskou lodičku. Na počest vystřelili z lodního děla.
Další návštěva bikerů na voru, Marcel Nekvinda a spol.- červenec 2016
Základ expozice voroplavby je na místě!
V neděli proběhl úspěšně náročný transport trojice vltavských říčních vorů ve vleku za našim atlantským vorem na naše stanoviště u frymburského přívozu, kde z nich vzniklo obrovské „molo“ jako základ letní expozice vltavské i mořské voroplavby.
Velké poděkování patří našemu příznivci Štefanovi Smolenovi, který věnoval celý balík neosámovaných prken – krajinek, ze kterých vytváříme chodníky a lávky pro návštěvníky našeho souvoří pěti vorů. Těšíme se na Vaši návštěvu!
(6.7.2016)
Vor na konci června navštívil náš konzul v Portugalsku. Napsal nám:
Dobrý den,
v posledních dnech června budu v ČR a docela rád bych se konečně podíval za Vámi na Lipno. Dáte mi své mobilní číslo, abychom se mohli příští týden nějak napřímo domluvit?
Plavbě zdar!
František Fleišman
Bývalý konzul na Kubě a současný v Portugalsku
Trocha zimní romantiky……..
Jak krásně to může vypadat v zimě na Lipně můžete vidět na fotografii níže……Vor je jediné plavidlo,které smělo zůstat na vodě i přes zimu. No není to krása?
———————————————————————————————————————————————-
Pohled do historie
Plavba za odmenu a skúšky Neptúna- 16.a17.11.2015
Hodiny na Frymburkskom kostole odbili poludnie. Signál pre nás, aby sme dokončili prípravy na plavidle ,ktoré má ambície preplávať Atlantik.a vydali sa na očakávanú poslednú skúšobnú plavbu v tomto roku. Slniečko napovedalo, že to bude odmena za naše úsilie. Ovšem na rozdiel od slniečka Neptún nám pripravil pár prekvapení a akoby nás chcel vyskúšať, či si plavbu do Ameriky zaslúžime nás najprv posadil na skalu z ktorej sme sa nevedeli dostať Skúšali sme všetky triky vrátane motora ,avšak márne ! Na koniec si Pepa vyzul topánky, vyzliekol ponožky a poďho- v polovici novembra do vody. Po pol hodine ,za pomoci hrubej sily sme si mohli konečne pripiť rumom, a nezabudli sme ani na Neptúna. Spočiatku plavba prebiehala príjemne, iba za pomoci motora. Vtom nám Neptún pripravil ďalšiu skúšku , zafúkal a my sme zostali stáť na mieste. Vtedy sme si vypomohli bočnými doskami, proti sklzu. Vyladili všetko možné pre najlepšiu plavbu a po hodine a pol sme ucítili napriek tomu náraz. Jedna z plutví, narazila na dno o kameň a my sme uviazli. Vor sme vyslobodili -odsekli z dna a keďže žiadne iné škody nevznikli , pokračovali sme v našej plavbe ďalej. Prišiel čas na vybalenie plachiet. Postupne sme vytiahli kosatku, neskôr bezan. Predné laná z kosatky sme bez pomoci rollfogu a inej pomocnej techniky uviazali priamo na kovové laná, ktoré držia 16 kusov smrekových kmeňov pohromaďe. Zadný bezan priamo k zadnej časti. Slniečko sa pomaly schovávalo za koruny stromov a my sme skúšali križovanie proti vetru aj bez pomoci motora. Vychutnávali sme si našu plavbu za odmenu. V tom sa k nám priblížila motorová loď .Mysleli sme si ,že nejakí zvedavci si chcú urobiť foto .ale namiesto foto zaznelo „ Kontrola. Papiere , povolenia! To už bolo jasné, že foto nebude a keďže to bolo také svetské-naše, toto sme Neptúnovi na tričko neprišili.. Veci ,ktoré chceli ,sme samozrejme nemali, zostali na brehu. Po asi 5 minútovej debate sme boli šťastní že odchádzajú bez pokuty, ktorou sa nám vyhrážali a i preto sme sa rozhodli pre návrat ,otočili sme to na úrovni Hrdoňovskej zátoky. Cesta späť bola veľmi príjemná. Vietor už skoro nefúkal, no aj tak sme vytiahli a otestovali ráhnové plachty na zadný vietor. Vyťahovali a dolaďovali sme plachty, snažili sme sa odseknúť zničenú plutvu, ktorá ostala zakliesnená ,čo sa nám podarilo a zničená plutva vyplávala kúsok za vorom. Preskúmali sme jej poškodenie a skonštatovali že iné poškodenie nemáme . Za tmy už pred Frymburkom sme si vychutnali ešte zopár pohľadov na nádherne vysvietenú vežu kostolíka, preplávali sme okolo prievozu a prirazili sme vor opäť na jeho pôvodné miesto. No Neptún ešte nespal, podarilo sa nám opäť naplaviť na problémovú skalu. Ťahaním za lano od ľavoboku a silou motora sme zvládli aj poslednú skúšku. A tak spokojní s jazdou sme vor zbalili a s krásnymi dojmami z plavby za odmenu sme sa pobrali na dobré vínko do Pepovej vínnej pivničky a samozrejme sme nezabudli ani tentoraz na Neptúna. Linda
Zase plujem……
Na plné plachty……
No a když není zbytí…..musí se i v listopadu do vody:-)
V sobotu jsme přiletěli na Madeiru. Bylo nás pět a přivítalo nás nádherné počasí. Jaká změna po zimě a dešti, které nás vyprovázeli při odletu z domova. Už jsme se všichni těšili až se dostaneme do Calhety, kde kotvil náš katamarán Valhalla. Po příjezdu do mariny jsme se ubytovali na lodi a seznámili se s kapitánem. Čekalo nás nakoupit zásoby na dlouhou plavbu a hurá na Atlantik. Někteří z nás byli na oceáně poprvé. Poslední noc v maríně a vyplutí……. Když se ohlížím zpátky stírají se mi jednotlivé dny a z paměti vystupují jen ty nejzajímavější a neobvyklé věci. K našim nejsilnějším zážitkům bude jistě patřit přeplavba mezi Madeirou a Kanárskými ostrovy, na které jsme udělali dvě zastávky v chráněných rezervacích kam se normální smrtelník podívá jen stěží. Jsou to Desertas Islands a Selvagens Islands. Jak název napovídá jsou Desertas i Selvagens velice zajímavým místem, ovšem má to háček a to speciální povolení, o které je nutné požádat ve Funchalu na příslušné maríně. Bez něj nemá cenu se pokoušet ostrovy navštívit. My jsme si vše potřebné vybavili a úředníkům ta příprava zabrala pouze jeden den, možná to bylo tím, že jsme byli přece jen mimo sezonu, kdo ví, třeba jsou šikovnější a pružnější než ti naši Každopádně s povoleními a předem ohlášenou návštěvou nám nic nestálo v cestě. Desertas byly velmi lákavé,nejen s ohledem na v místě žijící jedovaté sklípkany……ale i morfologii ostrova, který je doslova vytažen z moře a kolmě trčí vzhůru k nebi a je zakončen obrovskou plošinou jako by vypadla ze ztraceného světa…..tudíž pro nás bylo zklamáním, když jsme si mohli prohlédnout jen malý kousíček ostrova okolo strážní stavby s rozmístněnými informačními tabulemi a na výstup nahoru zapomenout, neboť ten je povolen pouze vědeckým expedicím. Naštěstí jsme si spravili chuť na Selvagens Islands, které jsou pro návštěvníky mnohem přívětivější a průvodce tvoří ochotní a milí strážci, kteří vás ochotně provedou po celém ostrově a dopodrobna vás seznámí s místní faunou i florou. Navíc jsme byli při odjezdu z těchto ostrovů mile přivítáni velikým hejnem delfínů, kteří nás drahnou dobu provázeli a vesele skotačili kolem našich plováků…… Tak to jsou naše poznatky, které se věříme můžou hodit i jiným jachtařům, kteří by chtěli navštívit tato zajímavá a ojedinělá místa na naší planetě. Naším hlavním cílem však bylo mapování příhodných míst pro kotvení našeho voru, takže jsme se celou dobu měli co ohánět a se službami na katamaranu nám z toho vyšla moc pěkná zkušební plavba po Atlantickém oceánu. Mnozí z nás se již nemohou dočkat a těší se na jarní přeplavbu, kde budeme pokračovat v našich průzkumech……
Petr Moravec
Přátelé, přinášíme Vám exkluzivní reportáž z nedávného víkendového testování voru na Lipně. Přejeme příjemné čtení.
VOR NA LIPNĚ
„Poslední víkend prázdnin se přiblížil a já chtěl s rodinkou ještě zažít něco bláznivého.
Vzpomněl jsem si, že jsem před časem mluvil s Pepou Boháčem o jeho připravovaném voru.
Napadlo mne, že by nebylo špatné se s Pepou setkat a kouknout se na tu jeho roubenku s plachtami.
Člověk přeci každý den nepotkává blázny, kteří místo aby užívali zaslouženého důchodu, kácí stromy v lese, svazuje je dohromady a tvrdí, že se na tom dá plavat přes Atlantik. Samozřejmě, že znám ty historky o čemkoliv co se hodí na Kanárských ostrovech do moře a po čase to pasát vyvrhne v Karibiku. Pořád, ač bez vlastní zkušenosti s Atlantikem, ve mne však hlodá podezření, že taková legrace to zase nebude. Dorazili jsme tedy do Frymburku, abychom viděli na vlastní oči vor, který má ambice přeplout Atlantik. Jak jistě víte, předchozí projekt voru Eurica Rudolfa Krautschneidera skončil bohužel dříve než vyplul. Vor Pepy Boháče zůstává tedy osamocen na startovní čáře Evropa-Amerika.
Pepa sám doufá, že nebude osamělým mořeplavcem na voru a tak čile shání posádku, která s ním pojede. Pokud tedy máte pár měsíců čas a touhu zkusit něco co se vám vryje hluboko do paměti, máte o čem přemýšlet. Nadšení a energie, kterou Pepa srší je nakažlivá a tak vám za chvíli vlastně přijde normální vydat se s vorem na druhý konec zeměkoule. Koneckonců lidé do posádky se už začínají hlásit.
V sobotu jsme se tedy nalodili a vyrazili na první plachetní zkoušky. Obstarožní motor, který je dočasně umístěn na voru, šlapal jako hodinky a dotlačil nás do širších míst Lipna. Nutno říci, že vor působí jako veliká atrakce a pořád je kolem velmi rušno. Posádky okolních plachetnic mávají a zdraví na pozdrav.
Počasí nám však příliš nepřálo. V absolutním bezvětří uprostřed Lipna, v horku tak nezvyklém pro tento kraj i roční dobu, jsem plaval kolem voru a představoval si ty koňské šířky na Atlantiku a bezvětří, které spolu z horkem sužuje posádku. Za nějaký čas však přeci jenom začalo trochu foukat a tak jsme na voru vytáhli tzv. plné prádlo.
Jako každý podobný projekt i vor přes Atlantik zrovna neoplývá financemi. Z tohoto důvodu je zkušební oplachtění ušito z toho, co kde zbylo a co kdo dal. Dopředu nás, pomalu ale jistě, začala posouvat kosatka a dvě příčné ráhnové plachty. Zasunuli jsme boční kýly a zkoušeli, co to udělá. Postupně jsme zkoušeli plout na zadní, zadoboční a boční vítr. Vor vykazoval i při bočním větru velmi vítanou vlastnost se kterou ani nikdo moc nepočítal. Moc nesplouval. Pepu tyto objevené plavební vlastnosti přímo nadchly. Nutno ovšem říci, že vítr byl slabý. Ty pravé zatěžkávací zkoušky zažije vor a jeho posádka letos na Lipně v podzimních plískanicích a větrech.
Bez pochyby je třeba na voru spoustu věcí dodělat a dovymyslet. Ocelová lana vyměnit za nerezová, postavit zadní bezan, sehnat pořádné plachty atd. Naštěstí je na všechno ještě dost času. Vor vypluje až příští rok. Každopádně klobouk dolu smekám před lidmi, kteří zrealizují takovýto či jiný podobný projekt. Díky nim i my obyčejní “pobíječi much” (rozuměj zaměstnanci denně docházející do práce) jsme vytrženi z letargie všedních dnů a jako pozorovatelé můžeme říci: byli jsme u toho!“
Vor stále nemá jméno
Pokud máte nápad, jak plavidlo pojmenovat, nejlépe i s odůvodněním, podělte se s redakcí krasajachtingu.cz. Autor vítězného návrhu dostane nádhernou knížku Idioti na plavbě kolem světa od Ivana Orla s věnováním od autora i Pepy Boháče.
Pokud se chcete dozvědět ještě víc prohlídněte si krátkou reportáž natočenou na voru.
Velké poděkování patří autorům článku i videomateriálu, konkrétně Jirkovi Novákovi a spol.
……………………………………………………………………………………………………………………………………………………….
15. 7. 2015
Sorel (Julius Eszi) a pan Hošek st. při skládání rozloženého voru na hladinu Lipna
Po dvou dnech práce
Ruční stavění stěžně
Velké díky patří těm co nám v začátcích pomáhali – Marcel Nekvinda a jeho tým – Tomáš Šorm, Gabriela Rudolfsson, Libor Machanec, Roman Olejník, Vlado Lališ a ostatní – Maribel Sanchez Puerto, Jozef Boháč, Petr Král, Pepa Všetula, Julius Eczi-Sorel, Jan Novák, Radek Plíhal a vedle tajemný neznámý, někdo kdo přidal ruku k dílu…
Vor a jedny z krásných návštěvnic jako součást FRYMBURKFESTu 2015
Tak jsme na vodě a zkoušky a kompletování může začít…
Další informace o nás viz Media